Věda zatím neví, čím covid ještě překvapí

Uplynuly dva roky od té doby, co koronavirus dorazil na evropskou pevninu. První podezřelé pacienty na COVID-19 diagnostikovali jako pozitivních 30. ledna 2020 v Itálii. Za pět dní zaznamenala Evropa první oběť tohoto onemocnění ve Francii. O měsíc byl virus potvrzen i na Slovensku.

Slovenské zdravotnice se připravují na očkování zájemců o vakcínu proti covidu. Snímek je z obce Ivachnová. První případ onemocnění COVID-19 byl na Slovensku zaznamenán 6. března 2020 a s vakcinací mohlo začít na konci prosince 2020 podobně jako iv ostatních státech EU.
„Největší chybou bylo a je, že se opatření přijímala, respektive přijímají politicky, a ne na základě odborných a vědeckých doporučení,“ upozorňuje v rozhovoru pro Pravdu viroložka Tatiana Betáková z Přírodovědecké fakulty UK a Biomedicínského centra SAV.

Když se ohlédnete zpět, v čem se tehdy a od té doby dalo postupovat účinněji a udělat méně chyb?
Těch chyb bylo hodně hned na začátku. První chyby udělala Světová zdravotnická organizace (WHO). Vyhlásila pandemii velmi pozdě (11. března 2020, poz. red.) a pozdě se začala dělat i opatření. Vědělo se, že účinnou ochranou jsou rouška a respirátory. Evropa a USA však expedovaly všechny své roušky a respirátory do Číny jako humanitární pomoc.

Jak je to možné?
Vysvětluji si to jako důsledek nadměrného ega a hlouposti. Předpokládalo se, že SARS-CoV-2 bude podobně jako SARS z roku 2002 čínský problém, že se nás to netýká. Potom udělala WHO neodpustitelnou chybu, když na svých evropských webových stránkách zpochybňovala nebezpečí, které nám hrozí. Proto jednotlivé evropské státy nepřijímaly adekvátní opatření, přestože v Itálii už měly mnoho mrtvých.

První chyby udělala Světová zdravotnická organizace.
Ve vedení WHO o tom snad nevěděli?
Tvrdili, že úmrtnost na COVID-19 je nižší než u viru chřipky. No a hřebík do rakve přidala WHO i dlouhodobým zpochybňováním nošení roušek a respirátorů. Všimněte si rétoriku WHO dnes. Nelze na respirátory dopustit. Jenže důvěra lidí je zničena. Navíc vědecké důkazy o tom, že rouška chrání před virem, zde byly z minulosti, osvědčily se při epidemiích chřipky. Velikost a struktura koronaviru a chřipkového viru je skoro stejná, proto by bylo logické tvrdit, že to chrání i před koronavirem.

A co chyby tuzemského původu?
Bylo jich také mnoho. Největší chybou bylo a je, že se opatření přijímala, respektive přijímají politicky, a ne na základě odborných a vědeckých doporučení. Bilboardy a propagační letáky některých politických stran na Oravě, Spiši, východním Slovensku záměrně šířily a stále šíří nepravdivé informace, podporují konspirační teorie. Vzpomeňme si, jak vyzývali, aby se lidé nedali očkovat, organizovali protesty proti nošení roušek, respirátorů a vůbec dodržování pandemických opatření, později i proti očkování.

Viroložka Tatiana Betáková z Přírodovědecké…Foto: archiv T. Betákové
Viroložka Tatiana Betáková z Přírodovědecké fakulty UK a Biomedicínského centra SAV.
Nebyli to jen politici, do antikampaně se zapojili i někteří lékaři a odborníci.
Dodala bych, že v médiích dostali prostor pro šíření dezinformací samozvaní odborníci, kteří se v dané problematice nevyznají. Tím zpochybnili až zničili důvěryhodnost skutečných odborníků – imunologů, epidemiologů, virologů a jiných expertů. Co se týče lékařů, neproběhla odborná školení lékařů a zdravotního personálu, aby se jim poskytly odborné znalosti z virologie, imunologie, případně informace o tom, jak proticovidové vakcíny fungují. Lidé, kteří nemají věci vysvětlené, snadno věří hoaxům a konspiračním teoriím. Ve vztahu k nejširší veřejnosti chyběla cílená propagace očkování podle sociálních, věkových a dalších skupin. Ve výpočtu chyb by se dalo pokračovat. Nejhorší však je, že jsme nepoučitelní.

Vědci a odborníci radí vládním činitelům v různých poradních sborech, ti jim však moc nenaslouchají. Čím to je?
Problém je iv tom, jak doporučené věci dát do souladu s platnou legislativou. Ne všechna omezení lze aplikovat, aniž by nebyl porušen zákon. Tam potom nastupují různé kompromisy. No ak dalším, často až nesmyslným kompromisům, dochází po politické úpravě, kdy se politici chtějí „zalíbit“.

Viroložka Betáková: Každý zachraňuje nejdříve svého psa
Kromě chyb se však leccos i podařilo. Co byste vyzvedli?
Určete obětavost lidí v nemocnicích – nejen lékařů a sester, ale také záchranářů, pomocného personálu a dobrovolníků. Obětavost a moudrost lidí, kteří rozhodovali ve svých městech, okresech, regionech. To se nedá všechno ani jmenovat. V oblasti výzkumu a vývoje medicínského vybavení si cením vývoj plicních ventilací, detekčních kitů (k rozpoznávání mutací koronaviru, poz. red.), UV čističek vzduchu a mnoho dalších věcí. Bylo by však třeba ocenit m