Jak žije rodina mnoha kultur a náboženství

Mária Tömösváryová má pozoruhodný příběh. Pochází z Rimavské Soboty, má křesťansko-židovské kořeny. Jejím manželem je Abdi, muslim ze Somálska, a mají spolu dvě děti. Z důvodu obav o svou bezpečnost v tomto rozhovoru neuvádíme jeho skutečné jméno.

Maria s Benim, Shamso v africkém oblečení. Poslední den loňského ramadánu, Abdi se chystá s dětmi mešity.
Co znamená „zebra rodina“?
Můj manžel Abdi začal v nějakém momentě našeho malého Benjamina z legrace volat zebra. Před dvěma lety se nám narodila dcerka Shamso a tak máme zebry dvě. Jsou kombinací nás dvou, bělošky a černocha, a také přátelé nás občas nazvou zebrami. Hledala jsem si název pro blog a vybrala jsem si spojení zebra máma. Jsem mámou dvou malých zeber (směje se).

Jak to u vás doma vypadá?
Chaos! U nás se nesetkávají jen dvě různé víry. Ve všem jsme rozdílní, a to nejvíc cítit ve výchově dětí. Není jednoduché zkombinovat ji do funkčního celku. Neustále se ladíme. Například stolování. Abdi pochází z velké rodiny. Byl zvyklý, že je kolem něho mnoho lidí, nikdo od něj bezdůvodně nevyžadoval ticho při jídle. Podporuje, aby se tleskalo, zpívalo či bouchalo po stole, když je dobrá nálada. Já bych se naopak ráda najedla v klidu. Nebo oblékání dětí. Abdi pochází z horké subsaharské Afriky, nyní žije ve Švédsku. Jeden týden dovolí dětem obléknout si do školky v šortky, a druhý je navléká do několika vrstev. Každý den přinese spoustu situací, kdy je vidět, že jsme nespadli z jednoho stromu.

Ale něco musíte mít společného.
Ano, životní hodnoty. Vštípili nám je naši vzácní rodiče. Nezávisle na sobě, ve zcela jiném geografickém, politickém či kulturním kontextu.

Kulturní rozdíly se stanou problémy jen v případě vzájemného nepochopení a neochoty vcítit se do kůže druhého.
Jak se projevují náboženské rozdíly?
V naší židovsko-křesťanské rodině byla sice židovská identita silná, ale víru jsme nepraktikovali. Pouze svátky jako Chanuka, Pesach. Abdi naopak pochází ze silně nábožného prostředí, praktikování víry je u nich každodenní realitou. Když jsem se chtěla o židovství dozvědět víc, šla jsem na to cestou vysokoškolského studia. I díky akademickému zázemí jsou pro nás naše náboženství pojivem. Židovství a islám nemají od sebe daleko, jak se to možná zdá přes politický diskurs.

Slavíte společně šabat?
Ano, i když to není tradice, kterou jsem si přinesla z domova. Jde spíše o rituální zreflektování pracovního týdne, během kterého jsme všichni rozlétáni, ao přivítání víkendu. V pátek večer si společně sedneme k večeři, zapálíme svíčky a povíme požehnání. Jsme spolu. Nemáme potřebu ortodoxního dodržování tradic. Slavíme to, co je nám blízké. Před koronou šel Abdi s dětmi téměř každý pátek do mešity a večer jsme šli pak všichni spolu do synagogy. Vytvořilo nám to pěkný rámec týdne.

Proč v pátek, proč ne v sobotu?
Šabat, den odpočinku – sobota, stejně jako jiné židovské svátky začíná předvečer, v pátek večer. V Somálsku začíná den odpočinku ve čtvrtek večer a pátek je volný. No a ve Švédsku je pro páteční večerní rodinnou pohodu dokonce i výraz: fredagsmys. Toto nám tedy vychází hladce. Slavíme i Vánoce, protože jsem s nimi vyrůstala. Poslední Štědrý večer vycházel na pátek, a tak vedle vánočního stromku na našem stole svítily dva šabatové svícny.

A muslimské svátky?
Do určité míry je slavíme také. Ale protože já nejsem jejich nositelkou a neumím dát Abdimu to, co k nim patří, například co se týče stolování, tak je Abdi chodívá slavit do somálské komunity. S dětmi jdou do mešity, kdykoli na to mají chuť nebo slavnostní příležitost. Chceme, aby poznali kontext, ze kterého pocházíme, a zároveň se jim snažíme vytvořit pevné rodinné zázemí v zemi, ve které ho ani jeden z nás nemá. Není to jednoduché.

Jak jste se s Abdim poznali?
Bylo to na Slovensku v roce 2010. Na konferenci v Košicích u příležitosti Dne uprchlíků. Já jsem veřejnosti prezentovala aktivity Nadace Milana Šimečku, kde jsem působila, a Abdi reprezentoval uprchlíky, dělal živou knihovnu. Byl žadatelem o azyl, žil v Rohovcích v uprchlickém táboře. Dali jsme se do řeči, byl to úžasný rozhovor, a už jsme se nikdy neoddělili. Oba jsme měli rozjetou slibnou kariéru v IBM. Museli jsme však odejít.

Před čím váš muž utíkal ze Somálska?
Abdi nesouzněl s ideologií, která tam v té době převládala. Odešel, aby ochránil svůj život pro sebe az dlouhodobého hlediska i pro dobro druhých. Ty, kteří zůstali doma v Somálsku, i ty v zahraničí.